Poprvé na třídních schůzkách

9. listopadu 2011 v 14:23 | Lišej Smrtihlav
Všechno v životě je jednou poprvé. Něco v životě je podruhé poprvé. A to já mám dneska. Jdu na třídní schůzku, poprvé jako rodič.


Náležitě vzdělán filmem Marečku, podejte mi pero, mě nemůže nic překvapit. Ikdyž bych tuhle věc měl brát jako další z depresivních znamení, že "už jsem opravdu dospělej," depka nepřichází.

A těším se. Poprvé se téhle obskurní záležitosti zúčastním takříkajíc z druhé barikády. A že boje pamatuju těžké. Při jedné z posledních schůzek když jsem byl na gymnáziu se všichni rodiče sešli v tělocvičně, kde k nim začala promlouvat paní ředitelka.

Po chvilce dorazil pan zástupce. Prý někdo volal do ředitelny, že ve škole je bomba. Paní ředitelka spráskla ruce a vyslovila moje jméno.

Tehdy jsem v tom jel nevinně, ale je pravda, že jsem při podobné příležitosti musel na kobereček do ředitelny. Po škole jsem totiž šířil meteorologickou pranostiku: "Smrděj hajzly, budou třídní schůzky."

Do hledáčku přísných učitelek jsem se ostatně dostal už na prvním stupni. Když si v první třídě paní učitelka postěžovala mojí mamince, že s učením není problém ale s kázní strašlivý, maminka to prohlásila za skvělou situaci, že je radši za chytrého zlobivce, než za hodného blbečka.

Návraty rodičů z těchto akcí se přesto doma často konaly v bouřlivém provedení. Nepomáhala ani hlasitá reprodukce hitu Bobbyho McFerrina Don't worry, be happy.

Trvalo dlouho, než se v naší rodině podařilo následky třídních schůzek jakž takž urovnat. Nakonec ale musím svým rodičům vzdát hold. Když se naše třídní na gymplu pokoušela přemluvit mamku, aby mi zakázala některé koníčky a já se musel víc věnovat učení, neuspěla. Mamka jednoduše odpověděla, že v takovém případě bych lezl z domu po hromosvodu a že z osmého patra je to nebezpečné.

Tak doufám, že v sobě najdu dost duševní síly zvládnout vše se stejným nadhledem. Začnu asi tím, že ohlásím ve škole bombu a budu čekat, čí jméno vysloví paní ředitelka až spráskne ruce.

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Antarra Antarra | E-mail | Web | 9. listopadu 2011 v 18:21 | Reagovat

Je vidět, že tvoje mamka byla supr mamka :-D

2 Cervenej_cudlik Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 10. listopadu 2011 v 12:53 | Reagovat

Naši to řešili tak, že tam prostě nechodili. Asi 2x byli na prvním stupni vyslechli si, že maj naprosto nijak nevyčnívající průměrný dítě a šli dom. Později se táta začal vymlouvat na to, že třídní je kráva - ona teda fakt byla - a že mu stačí vysvědčení:D

3 An An | Web | 10. listopadu 2011 v 20:05 | Reagovat

Já jako učitelský dítě to měla vždycky těžký, byla jsem prostě "jiná". Moji rodiče nikdy nebyli na rodičovských zchůzkách. Je to až děsivé, že už od první třídy mamka chodila rovnou za třídní ve svém volném čase, proč by ne, byly to kamarádky. přemýšlím, jestli ěnkdy někomu enbylo divné, že místo mé maličkosti je prázdné, i když, pochybuji..nejsem zrovna výrazný typ :D
Mít rodiče učitele má spoustu nevýhod a jen málo výhod..Tak například ví o všem dříve než jim to oznámím, někdy i dříve než se to vůbec dozvím já. A to je pak složité, když má člověk průšvih...a že já nikdy nebyla tak úplně bezproblémová :D

4 m. m. | 10. listopadu 2011 v 20:08 | Reagovat

Co si tak vzpomínám, naši se odtamtud vždycky vraceli dokonale znudění s výrazem jako "naprostá ztráta času" :D Asi jsem prostě byla moc hodná... zato po těch bráchovejch byl doma vždycky řev.

5 stepford stepford | Web | 12. listopadu 2011 v 19:29 | Reagovat

Pobavila jsem se náramně. Skřítek a Bludička se zrovna tímto článkem budou chlubit, jaká klasa taťka byl.

6 Scarlett Flame [Tazi] Scarlett Flame [Tazi] | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 17:43 | Reagovat

Hehe, já taky nejsem zrovna dvakrát hodná.. :D

7 Bublinka Bublinka | Web | 3. prosince 2011 v 19:36 | Reagovat

Co si pamatuiju, tak na základce na schůzky chodila moje starší sestra a to tak na prvním stupni. Pak jsem přestala třídní schůzky hlásit dýl jak v den konání a nikomu se tam nechtělo. A na střední byli naši hned v prváku na začátku a pak to vzdali.

8 Aailyyn Aailyyn | Web | 5. prosince 2011 v 11:31 | Reagovat

Na základce jsem byla vzorný dítě a na střední už si maminka o celé škole myslela svoje. Třídní schůzky jsou debilní výmysl...

9 Blanch Blanch | Web | 7. ledna 2012 v 15:55 | Reagovat

[8]: Nápodobně. Já dokonce ve své době byla na škole(nejen ve třídě) za největšího hejska :), nicméně to není nic, čím bych se zrovna chtěla chlubit.

Krute, krucinál, to je už Skřítek tak velký? Ten čas letí!

10 Petra Petra | Web | 18. února 2012 v 18:18 | Reagovat

Tak to se mnou podobný problémy nebyly. Ale asi je to škoda. Ona je to vlastně docela sranda :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.