Tajemné legendy mořinského podzemí

13. července 2011 v 17:30 | Lišej Smrtihlav
Síť podzemních chodeb, bouřlivé dění v první polovině dvacátého století a několik záhadných událostí po válce zavdaly příčiny ke vzniku celé řady pověstí. Většina z nich se pojí s tajuplnou postavou jménem Hagen, která má pravděpodobně reálný základ.

Neznámé kroky rozléhající se podzemím, podivná postava záhadně se objevující a zase mizející na zcela nepřístupných místech, dosud nevysvětlená neštěstí, to vše je Hagenovi připisováno.

Hans Hagen byl údajně německý voják, jehož jednotku v roce 1945 napadli partyzáni a on jediný přežil. Zachránil se útěkem a schoval se do mořinského podzemí. Podzemní chodby se staly jeho úkrytem a vězením zároveň. V tichu, vlhku a o samotě se z něj postupně stal nebezpečný šílenec.

Táborníkům trampujícím v okolí se začaly ztrácet potraviny, odvážlivci, kteří sestoupili do podzemí, nacházeli stopy ztracené existence a později se Hagenovi začaly připisovat nešťastné události, které si postižený, jenž v labyrintu přišel o život, mohl jen těžko způsobit sám.

Dodnes nevysvětlené je zmizení Hanky. Na chvilku si ke štole odskočila od táborového ohně. Když se nevracela, začal ji její přítel a poté i ostatní kamarádi hledat. V místě, kde štola klesá a přechází v zatopenou část, našli její baterku a stopy jako by upadla nebo jako by ji někdo srazil k zemi. Její tělo nikdy nikdo nenašel.

Nejznámější je Hagenův zvon - traverza zasazená nad pramenem v jedné z podzemních chodeb. Na ní je zavěšena kolejnice a kovová tyč. Zazvonění na ni prý vyvolá z útrob hory temné a děsivé monstrum. Kdo zazvoní a třikrát zavolá: "Hagene, vem si mě," do roka a do dne prý nebude mezi živými.

Původ této legendy můžeme hledat v historce o trampské skupince tábořící v podzemní chodbě. Dva z nich se ke studánce vypravili pro vodu a jeden z nich furiantsky zazvonil. V okolních chodbách se ozvaly kroky. Jeden z chlapců vzal nohy na ramena ale druhý kroky považoval za hloupý vtip někoho z kamarádů. Prchající tramp ale našel všechny táborníky u ohně. Když se všichni vrátili ke studánce, nebylo po jejich druhovi ani stopy. Až na krví zbarvenou vodu ve studánce.

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Antarra Antarra | Web | 13. července 2011 v 21:26 | Reagovat

No číst tohle zrovna teď při takový bouřce sama doma...ale ano, to je to o čem jsem někdy před lety četla, jenom jsem si to fakt nespojila s okolím Ameriky...teď už to nezapomenu :)

2 Antarra Antarra | Web | 13. července 2011 v 21:26 | Reagovat

Mimochodem, díky ;-)

3 Cervenej_cudlik Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 16. července 2011 v 1:03 | Reagovat

Tak tímhle nás strašili zákeřní vedoucí na táboře, než nás vyslali na bobříka odvahy:/ bojím se dodnes:D

4 julie julie | Web | 20. července 2011 v 23:20 | Reagovat

paráda. doufám, že se mi bude zdát něco nechuťáckýho s důlní tématikou. mělo by to mít nějaký varování, ať si to takový poserové jako já nečtou před spanim...

5 Bublinka Bublinka | Web | 3. srpna 2011 v 21:28 | Reagovat

No u zvonu ještě bývá Haagenův deník, kam se dá zapsat.

6 julie julie | Web | 23. srpna 2011 v 18:44 | Reagovat

dovolím si jen takovou poznámku mimo téma: dnes ráno jsem říkala Sergovi: "hele, víš kdo taky kandiduje na šéfa ČT?" "nevim... Krutomluv?"... zaznamenávám to zde písemně, abyste věděl, jakou důvěru ve Vaše schopnosti maj vaši ex-kolegové. (nebo jako důkaz toho, že po ránu je potřeba pokládat méně náročné otázky...)

7 lisejuv lisejuv | 14. září 2011 v 14:32 | Reagovat

[6]: To by bylo krutovyhazovů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.